Co vlastně znamená vidět výuku plavání očima někoho jiného? Jak moc nás může posunout obyčejné pozorování, když je systematické, otevřené a doplněné diskusí? Odpověď jsme hledali v Košicích. A našli jsme mnohem víc než jen metodické postřehy.

Naše organizace ZŠ PRO DĚTI měla letos v rámci programu Erasmus+ možnost vycestovat na Slovensko a zúčastnit se pětidenní odborné mobility formou job shadowingu. Hostila nás partnerská organizace super-deti.sk, která dlouhodobě pracuje s dětmi a zaměřuje se mimo jiné i na výuku plavání. Cíl byl jasný: sledovat, naslouchat, porovnávat, sdílet. A potom promýšlet, co z toho má smysl přenést do našeho českého prostředí.

Každý den jsme trávili čas na bazénech, kde jsme hospitovali výuku různých věkových skupin. Viděli jsme, jak se na Slovensku pracuje s dětmi, jakou roli hraje rytmus hodiny, co všechno může znamenat práce s dechem. Odpoledne a večer patřily diskusím o tom, co jsme viděli, ale hlavně o širším kontextu výuky plavání. Jak pracovat s emocemi dětí? Kde se ve výuce objevuje skrytý potenciál? Jak vypadá bezpečnostní protokol, který je srozumitelný, ale zároveň funkční?

V průběhu mobility jsme si potvrdili, že dobře postavený projekt není jen o splnění bodového zadání. Je především o tom, co si z něj odvážíme zpět. V našem případě to byly nejen inspirace do samotné výuky, ale i impulzy k větším změnám, například vznik našeho nového interního bezpečnostního rámce („Alert systém“), zahájení spolupráce s českým Para plaváním a plán na tvorbu nové inkluzivní metodiky.

Velkým přínosem byl i samotný formát mobility. Job shadowing nám umožnil ponořit se do cizího prostředí beze spěchu. Nešlo o exkurzi, ale o pozorné spolubytí, sdílení pohledů, a hlavně o schopnost vnímat. A právě v tom vidíme sílu mezinárodních projektů. Nedávají jen odpovědi – přinášejí nové otázky.

Děkujeme programu Erasmus+ za tuto příležitost. Děkujeme i všem, kdo s námi cestu podnikli, ať už na bazénu, v debatě nebo v tichu při psaní poznámek. Pro nás to nebyl výlet. Byl to významný krok dopředu.